Ottolenghi: Simple

      Jestli se nám doma něco hromadí ve velkém, tak jsou to dvě věci: talíře a kuchařky. Z talířů jíme, ale na kuchařky se převážně spíš práší. No, netušili jsme, že přijde tahle „krásná“ doba, kdy se život o hodně zpomalí a najednou budeme mít čas na vaření podle někoho jinýho a nebudem si jen po večerech lámat hlavy, co zase na ten blog uvaříme, aby to chtěl někdo jíst. 😃 Vlastně je to docela fajn, protože člověk doma vaří pořád to samý (nedělejte si iluze, že u nás to tak není, je) a sám od sebe by se do spousty chuťových kombinací vůbec nepustil.

      Kuchařek od Yotama Ottolenghi máme doma pět a nejnovější přírůstek se jmenuje Simple (teda u nás v knihovně, jinak teď nedávno vyšla úplná novinka Flavour). Jak název naznačuje, jsou to jednoduché recepty. Co to ale vlastně znamená? Znamená to, že je tam jenom pár ingrediencí, co nakoupíte po cestě z práce ve večerce a doma to za půl hoďky ukuchtíte? Nebo je pro vás jednoduchost o tom, že si všechno připravíte předem a když pak o víkendu přijdu kamarádi, vytaháte vše z lednice a ohřejete? Popravdě jsem o tom nikdy takhle nepřemýšlela, ale když se nad tím trochu zamyslím, asi jsem spíš zastánce takových těch postupů, kdy se všechno udělá předem, pak se to strčí do trouby a voila!  To my Češi možná máme trochu v krvi. 🙂 Ale to není důležitý, důležitý je, že ať už vyznáváte jakýkoliv přístup k jednoduchýmu vaření, v týhle knížce najdete všechno.

      Koncept kuchařky je taky vtisknutý do jejího názvu, což mě fakt baví. Jednotlivými písmeny jsou pak označeny i recepty (S – short on time/superrychle, I – ten ingredients or less/ingredience, M – make ahead/možná příprava předem, P – pantry/použijte zásoby, L – lazy/lehce, E – easier than you think/efektivně). Ten český překlad tam trochu skřípe, to jsem si nevymyslela, je to oficiální verze. Nevím, co je závadnýho na línym vaření, to praktikuju neustále (jo, dělám to právě teď, sedim na gauči a vývar se vaří na plotně). 😃

      Takže k obsahu. V Simple najdete celkem 130 receptů rozdělených do tematických kapitol, v anglické verzi je to brunch, raw veg, cooked veg, rice, grains and pulses, noodles and pasta, meat, fish a pudding. Nemusíte se bát, že by to bylo převážně vege (nebo naopak), rovnováha tam je. Jak už jsme u Ottolenghiho zvyklí, pokrmy můžete různě kombinovat, některé z nich si můžete dát samostatně jako hlavní chod nebo i jako přílohu k masu. Na konci  knížky máte dokonce návrhy, jak si takovou ideální hostinu poskládat.

      Receptů jsme vyzkoušeli celkem asi 7. Všechny byly fakt jednoduchý (ať už pro vás to slovo znamená cokoliv) a nebyl problém sehnat suroviny (sám Yotam v úvodu říká, že mu bývá občas vyčítána nesehnatelnost jeho oblíbených ingrediencí jako je např. za’atar, černý česnek, sumac nebo růžová harissa). Popravdě, my máme doma jenom sumac a přežili jsme. Za mě jsou to spíš výmluvy, protože dneska už se dá sehnat fakt všechno. A pokud byste chtěli někomu udělat opravdu radost, můžete si knížku koupit přímo u Yotama v e-shopu i se základními surovinami.

      Na druhou stranu mám pro vás ale jednu radu: nebojte se nahrazovat a nelpěte v receptu na každém slovu. Tak deset let zpátky bych v životě nezačla vařit recept, kde by chyběla jedna jediná věc, dneska už se tím nestresuju a je mi to jedno. Použiju to, co mám zrovna v lednici, nahradím jednu bylinku druhou..stačí jen trochu popřemýšlet nad tou kombinací. Vaření by měla být zábava a dobrodružství, přece se nebudeme v týdle době stresovat chybějícím černým česnekem. Ovšem s mírou. Asi je jasný, že nebudu vařit houbovou polívku, když nemám doma houby (to už zavání Jirkou Babicou).

      A nakonec to nejdůležitější: jak nám chutnalo? Moc. Dokonce tak, že věřím, že některé recepty si u nás v kuchyni najdou místo dlouhodobě. Hodně nás bavil nepečený cheesecake, který byl přes počáteční nedůvěru fantastický: tenhle „číský dort“ by měl určitě úspěch i v Prostřenu. Fakt smícháte dohromady 4 věci, prostě geniální. Plusový body dávám i semínkovýmu řízku: jako správný Čehuni jsme ho museli vyzkoušet. Aby to nebylo až tak zdravý, přisypali jsme si k němu hranolky. A nesmím zapomenout na kari polévku s kokosovým mlékem: ta se na zimu prostě hodí. Recept máte kdyžtak tady.

      Za mě 5/5. Pod stromeček super volba, i pro někoho, komu to třeba v kuchyni moc nejde. 🙂 Jděte do toho!

      Úvodní foto: ottolenghi.co.uk