Zelňačka s klobásou a uzenou paprikou

      Většina lidí si z nějakého důvodu myslí, že doma jíme jenom lanýže, hovězí steaky a foie gras. No, není tomu tak – většinou máme chuť na nějakou klasiku, jako je třeba tahle zelňačka. I když obvykle je to spíš řízek, co si budem povídat! 

      Tento a dalších několik receptů jsem vytvořili ve spolupráci se značkou Schneider a webem Jak na velké věci. Asi víte, že u nás moc výrobků nepropagujeme, obvykle proto, že nám firmy často nabízí produkty, které bychom sami nejedli. V tomto případě tomu tak ale není. Navíc je to tak trochu výzva: vařit kreativně s uzeninami totiž není úplně jednoduché. Jdeme na to!

      Na 4 porce budeme potřebovat: 

      2 cibule
      3 stroužky česneku
      1 polévkovou lžíci uzené papriky
      1 sáček kysaného zelí
      2 lžíce cukru
      2 brambory
      2 klobásy na vaření Schneider
      4 kuličky nového koření
      1 čajovou lžičku kmínu
      50 ml zakysané smetany
      2 bobkové listy
      sůl, pepř
      čerstvou majoránku
      1 čajovou lžičku sušené majoránky
      kuřecí vývar nebo vodu

      Cibuli nakrájíme najemno a orestujeme na trošce oleje. Když začne chytat barvu, přidáme nakrájenou klobásu a orestujeme dozlatova. Přidáme kmín, bobkový list, nové koření, 2 stroužky česneku nakrájeného najemno a pokračujeme 2 minuty.

      Přidáme papriku a lehce zarestujeme. Přidáme propláchnuté zelí (můžeme ještě překrájet), cukr, na kostičky nakrájené brambory a zalijeme vývarem (nebo vodou).

      Přivedeme k varu a vaříme, dokud brambory nejsou měkké. Přidáme zbytek najemno nastrouhaného česneku, sušenou majoránku a v téhle fázi můžeme zjemnit troškou smetany. Nebo můžete přidat trošku zakysané smetany až nakonec, krásně se rozpustí v talíři.

      Dochutíme solí a pepřem. Podáváme s opečenou klobásou a čerstvou majoránkou. Dobrou chuť!

      Vinné párování sommeliéra Martina Procházky z Wine Up:

      Přátelé, víte co je to Choucroute (šukrut)? To je prosím alsaská specialita, která se skládá z vepřového kolena, uzeného bůčku, kotlety, pikantní klobásy, bílé klobásy, kysaného zelí, párků a brambor. Vše se připravuje dohromady, takový alsaský Eintopf. Je to výborné, zdravé, dietní  a hlavně nám to pomůže s dnešním párováním. A i když se k zelí asi nejlépe hodí pivo (nemůžu za to, opravdu), naším vinným přítelem pro párování bude Riesling. A popravdě nejlépe ten alsaský, s plnějším tělem a klidně i trochu vyšším alkoholem. Zapomeňte na lehoučké ryzlinky s výraznou kyselinkou ze Slovácka, tohle chce trochu silnější kalibr. Kratší pobyt ve velkém sudu při zrání vína by také nemusel být na škodu.  Odpovídající ryzlinky u nás dělají v dobrých ročnících třeba na Sonberku, krásný je aktuálně příchozí na trh Ryzlink rýnský 2015 z vinařství Gurdau od Jarka Galy, moc pěkné dělá i Milan Sůkal z Nového Podvorova. Druhou variantou je nějaké pěkné, zemité a minerální Chardonnay. Dobré Chablis by si s tímto jídlem poradilo stoprocentně, ale dostáváme se tak trochu na hranu. Jedním ze základních pravidel snoubení vín s jídlem je vyrovnanost. Jak chuťová, tak ta cenová. Stejně jako nemůžete k exkluzivnímu pokrmu otevřít krabičák, nemělo by to být ani naopak. A dobré Chablis startuje tak na sedmi osmi stovkách. Aby se Vám ta klobása se zelím neprodražila :-).

      P.S. V Alsasku standardně podlévají zelí rieslingem už při přípravě. Nechci Vám tedy radit, a fušovat Honzovi do řemesla, ale kdyby na vás byla celá láhev moc, víte co máte dělat.