IV. knižní výzva: Snadno a rychle 2

      Proces vybírání kuchařek na měsíční výzvu je celkem složitý: možná i složitější než by se mohlo zdát. Po čínské kuchyni Kylie Kwong, které jsem se věnovala v září a nijak zásadně mě nezaujala, jsem hledala něco úplně jiného. Volba padla na Ottolenghiho Plenty, jenže! Je to kuchařka zeleninová. Což je pro listopad úplně ideální, že 🙂 No, co k tomu dodat, každý z nás má občas slabší chvilky.

      Volba tedy padla na kuchařku Snadno a rychle 2, za kterou stojí Roman Vaněk. To mělo několik důvodů: žádnou prákulovskou knihu jsem nikdy nevlastnila, slyšela jsem jen samou chválu a navíc je mi Roman svými aktivitami fakt sympatický. Snadno a rychle 2 je nejnovější počin, tak jsem si objednala právě tu. Btw, když si ji koupíte přímo na stránkách Prákulu, pošlou vám ji podepsanou. Což je hezký bonus.

      OLYMPUS DIGITAL CAMERA

      Tak tedy něco málo o samotné knize: obsahuje 82 receptů rozdělených do 6 kapitol (polévky / maso, ryby a plody moře / zelenina a sýr / vejce, sendviče a pomazánky / saláty / dezerty a pečení). Hned ze začátku Vaněk uvádí, že recepty zaberou od několika minut až např. do půl hodiny a hodí se pro začátečníky i jako inspirace pro zkušené domácí kuchtíky. Recepty jsou psané v druhé osobě jednotného čísla: “rozehřej troubu, přidej vejce, rozkrájej, smíchej atd.” To mi ze startu docela vadilo, dneska už je to trochu nezvyk. První osoba v množném čísle mi připadá čtenářsky přátelštější: prostě nemáte pocit, že vám někdo něco přikazuje.

      Všeobecně bych řekla, že podle knížky opravdu zvládne uvařit každý. Na druhou stranu se mi ale zdá, že pro ty, kteří se v kuchyni trochu víc orientují už skladba receptů není moc zajímavá. Najdete v ní i recepty na sendviče nebo pokrmy, co by tam snad ani nemusely být (vejce s tuňákem, kuřecí krokety, sýrový toust s pivem a hořčicí). Ovšem pokud nemáte moc času a chcete večer po práci zakousnout něco teplého, asi vám to bude stačit.

      K samotnému vaření: opět jsem si vybrala pět receptů a snažila se jich fakt držet. Předem se musím omluvit, že u prvních dvou chybí fotky: polévky všeobecně moc fotogenické nejsou a navíc jsem ji vařila v devět večer, kdy už jsem byla líná vytahovat světlo (no tak to bylo, nebudu vám přece lhát!). Kuřecí křídla teriyaki se zase extrémně nepovedla a není mým cílem, abyste si nad mými kulinářskými výtvory chtěli vypíchat oči.

      První recept: kuřecí kari polévka s hráškem. Zrovna mi zbývalo nějaké maso z vývaru, tak jsem si řekla, proč ne. Opravdu rychlovka: vývar, smetana, hrášek z konzervy, kari, bum a hotovo. No jo, jenže to bych nesměla místo klasického “českého kari” koření použít to, co mi mamka přivezla ze Srí Lanky. Výsledkem byla ohnivá polévka vhodná především pro dlouhé podzimní večery a jako vyprošťovák (vyzkoušeno, zabírá).

      Průšvih nastal u smažených kuřecích křídel a omáčkou teriyaki. Možná vás to bude šokovat, ale fakt, že žiju s šéfkuchařem, rozhodně neznamená, že bychom byli imunní vůči vůni kyblíku křídel od kamaráda Sanderse, právě naopak! Smažená křidýlka jsou taková naše (teď už ne úplně tajná) gastronomická slabost. Samotná byla fajn, ale omáčka teriyaki byla příšerná. Bylo by fajn do receptu napsat, jakou sójovou omáčku použít (sladkou, lehkou, kikkoman?). Také chybělo saké: tahle verze je prostě svařená sójovka s vodou a cukrem. A pozor, nakonec do té černé hmoty připomínající tekutinu odtékající z motoru (jak to hezky popsal můj milý) máte ještě nastrouhat jablko. Bránila jsem se tomu, ale nakonec uposlechla. Výsledek? Honza se mi čtvrt hodiny smál a omáčka skončila v záchodě.

      Po neúspěchu s křídly jsem si vybrala jednoduchou ředkvičkovou pomazánku s tvarohem. Super předkrm, lehká večeře nebo snídaně.

      Do přípravy vepřového karbanátku se sýrem feta se zapojil i Honza. Recept je vymyšlený tak, že uděláte více masových placek, polovinu zasypete fetou a pak je spojíte dohromady s těmi zbývajícími. Realita je ovšem trochu složitější, pokud máte nahrubo namleté maso jako my, asi vám to moc nepůjde. Zvládli jsme to, ale hodila by se poznámka v receptu, jak má být maso namleté. Výsledek byl ok, měli jsme hlad, ale co si budeme povídat, podobný karbanátek si pravděpodobně uděláte i bez receptu, žádný velký objev.

      OLYMPUS DIGITAL CAMERA

      Poslední recept byl zaručeně nejlepší a opravdu nás pozitivně překvapil. Kuře s hlívou a estragonem bylo totiž boží. Blbý je, že estragon se docela špatně shání (nakonec jsme objevili poslední balení v Makru). Kombinace umami hlívy, žampionů, sherry, kuřete a smetany ale každopádně funguje. Místo přílohy jsme zvolili jednoduchý salát s vinaigrettem, jehož kyselost z toho vytvořila skvělé chuťové kombo.

      OLYMPUS DIGITAL CAMERA

      Když to vezmu kolem a kolem, asi bych kuchařku doporučila spíše těm, kteří s vařením mají minimální zkušenost a chtějí si zkusit doma připravit něco sami. Za 300 Kč dostanete odpovídající hodnotu: tedy srozumitelný návod na jednoduché pokrmy. Pokud ale preferujete moderní jídla, jste zatížení na zdravou stranu a nejnovější trendy nebo si prostě doma chcete uvařit něco trochu víc cool, asi se poohlédněte jinde.