Zápisky z Indie: Pushkar

      Indie, den pátý 🇮🇳

      Dneska jsme vstali v relativně plné síle a vypravili se z Jaipuru do Puškaru. Po cestě jsem si ale vyžádala ještě zastávku v obchodě s botama, kde bych mohla být klidně tejden. Zajímavý je, že u některých bot nerozlišují pravou a levou, to je fakt praktický. 😃 Jak se v tom bude chodit je jiná otázka, ale koupila jsem si radši dvoje, abych si to ověřila. 😉Sortiment pánských bot se točil kolem kožených sandálů, co u nás nosí důchodci s ponožkama a takových těch bot se zatočenou špičkou, který si bohužel Honza nechtěl koupit. 😞

      Botičky už se rýsujou, pan šéf mi ještě vystříhnul vložku!

      Puškar je svaté město, kam se sjíždějí hinduisti z celé Indie, aby se zastavili v Brahmově chrámu. Tam se ale nesmí modlit, protože Brahmu proklela první manželka a jeho věřící se tedy musí jít modlit k jezeru (dělal nějaký rituál s druhou manželkou a ona se naštvala. Celá ta story byla dost složitá a poměrně rozvleklá, takže vás tím nebudu zatěžovat).

      Zase jsem podpořila místní náboženskou komunitu, ale URČITĚ to tentokrát šlo fakt na charitu, protože tam byla i budka, co vypadala docela oficiálně a taky mi ukázali fotoalbum se šťastnejma lidma, který jsem darem podpořila. 👀 Za tři stovky jsem dostala požehnání od mnicha, tečku na čelo, provázek na ruku a dobrou karmu. Původně po mě chtěl 600 za každýho člena rodiny, takže jsem z toho vyvázla ještě dobře 😂Už to máme zajištěný u muslimů i u hinduistů, takže supr. 😆

      V Puškaru najdete kromě jezera a spousty chrámů i krásnej barevnej trh a taky dost velbloudů (v listopadu se tu pořádá festival, kde velbloudi tančí, apod.). Ve fotkách pro vás máme jednu hádanku, tak se mrkněte. Honza si koupil růžovou vodu a růžový džem, kterým mi prý na Valentýna namaže toust. Tak se těšim.

      Místní velbloudi. A sluší jim to, že?

      Večer jsme měli školu vaření s naší paní domácí a bylo to prostě super, naučili jsme se nán, čapatí, korma kari, rajastánský dhál a jedno vege jídlo. Její manžel je navíc šampion ve zdobení velbloudů, což je náročná a celkem přestižní disciplína, jak jsme pochopili.
      Tak zas zítra, jedem do Udajpuru a čeká nás šest hodin v autě, tak nám držte palce. 😏

      Výběr koření na škole vaření. Poznáte všechno?

      Pár nezařaditelných postřehů:

      1) Z ničeho nic mi zfialověla půlka prostředníčku na levý ruce. Doufám, že nedopadnu jako Brumbál.
      2) Puškar je ryze vegetariánský a navíc se tu nesmí prodávat vejce ani víno. To ale neznamená, že by tu nekvetl černý trh.
      3) Je to taky zatím jediný město, co jsme viděli, kde není takovej bordel: v obchodech např. nesmí nic balit do plastu. Růžovou vodu jsme si odnesli v plátěným pytlíku.
      4) Jídlo na škole vaření jsme měli v nádobí z listů a po našem odchodu ho dostala i se zbytky kráva. 😍