Zápisky z Indie: Dillí a Agra

      Indie, den první 🇮🇳

      Zdravíme vás z Dillí! A ani nevíme, kde začít. No, tak asi na začátku.

      Cesta byla docela pekelná, protože jsme v Amsterdamu kvůli počasí nestihli navazující spoj a byli jsme celkem ve stresu, jestli sem vůbec dojedem. Naštěstí nás hned přehodili na další let a navíc jsme dostali místa s větším prostorem pro nohy, takže výhra. Šílená byla fronta na imigračním v Dillí, kde jsme stáli přes hodinu, protože sice e-visa, ale všecko se to procesuje ručně.Úplně nevím, kde jsou ty výhody. Zlatý naše pražský letiště. 

      Naštěstí jsme měli odvoz (na naší tour Rajastánem se tu o nás bude starat řidič pan Naresh) a na hotel se dopravili v jednom kuse. Tady jsme ale zjistili, že sice tu mají docela pěkné pokoje, ale jinak je tu extrémní svinec, nikdo tu neumí anglicky, spíme hned vedle kuchyně, takže je tu celý den a celou noc bordel a navíc tu je z nějakýho důvodu hrozná zima. Další detaily, jak je to tady v tom hotelu děsný najdete ve stories na Instagramu @ohmychefcz, tím vás radši nebudu zatěžovat. Opravdu vtipná byla ale snídaně v hotelu.

      Recepce: A co chcete za snídani?
      Honza: to si můžeme vybrat?
      R: Ne.
      ………………
      (o pět minut později na pokoji zvoní telefon)
      R: Jakou byste teda chtěli snídani?
      H: tak jednou kontinentální a jednou indickou.
      R: Ok, není problém. Bude to za pět minut.
      H: Super!
      A tohle nám nakonec přinesli…haha. 

      První indická snídaně

      Dneska jsme se podívali do Old Delhi, prošli si pár památek, trhy a jenom s očima navrch hlavy čučeli, kolik je tady všude lidí. Několikrát se se mnou chtěl někdo vyfotit nebo mě prostě vyfotil a na nic se neptal. Co s tou fotkou bude dělat radši nevědět. Honza se taky rozhodl, že sekne s kuchařinou a bude pilotovat místní “helikoptéru” (tak tady totiž říkají rikše, kde je klasické kolo, takže musíte opravdu zabrat. Jak si asi dovedete představit, ten náš s námi neměl úplně jednoduchou práci, protože dohromady vážíme docela dost).

      Né, todle není taj Mahal, ale Humayuns tomb 🙂

      Jama Masjid, obrovská mešita v Dillí

      Přikládáme pár fotek a zítra se přesouváme do Agry a taky se stěhujeme, hurá! Píšu tenhle příspěvek pod peřinou, na sobě mám tři vrstvy a cpeme se s Kaplanem kari brambůrkama.

      První indický oběd! Na místní poměry sice poměrně drahej, ale opravdu nám chutnal

      Indie, den druhý 🇮🇳

      Noc jsme v hororovym hotelu už prožili docela v klidu, člověk se prostě obrní. Možná to ale bylo tím, že jsme věděli, že hned po ránu vypadneme a už se tam nikdy nevrátíme. Snídani jsme tentokrát radši vynechali a vyrazili jsme s panem Nareshem do Agry.

      Autem je to asi tři hodiny cesty a jen dostat se z Dillí je fakt zážitek. Troubení je tu něco jako národní sport. Pak jsme najeli na dálnici, která byla v dobrym stavu, akorát na ní skoro nikdo nejel. V druhém směru se procházeli lidi (nechápu, jak se tam dostali, bylo to uprostřed ničeho), občas si tam někdo odskočil u krajnice nebo prošla nějaká kráva (v horším případě byla rozjetá na dálnici) 🐂

      V Agře jsme zašli do restaurace, co nám doporučil pan řidič (jmenovala se překvapivě Taj Mahal) . Výběr padl na kuře tandoori marinované ve špenátu a biryani, skvělá volba. Debatovali jsme o tom, že nám zatím není blbě, což byla moje nejhorší noční můra než jsme vyjeli (kromě kober). Hrdě jsem šla na záchod a tam jsem viděla takový věci, o kterejch nikdy nemůžu mluvit. Naštěstí už jsem ale měla snězeno, tak jsme se sbalili a vyrazili na Taj Mahal.

      Komentář netřeba. Doporučuju každému alespoň jednou v životě navštívit.

      Pan řidič nám našel průvodce. Tomu jsme teda rozuměli jenom asi polovinu z toho co říkal, ale jinak to s ním bylo prima. Bolela ho noha, tak nás nenutil moc chodit a vždycky nám řekl, že si máme sednout a vychutnávat výhled. Měl to dobře vymyšleno. Taky nás furt chtěl fotit (výsledek přikládám). Zajímavý je, že Indové platí vstupné 60 rupií (pro převod cca děleno třemi) a cizinci 1300. Výhodou dražšího vstupného je, že nemusíte stát v tak dlouhý frontě. Vůbec je to vtipný, protože vždycky když stojíme ve špatný frontě, někdo nám to řekne. Poznat, že nejsme Indové asi není tak těžký.

      V areálu si můžete zaplatit i profi fotografa, který vás potom nutí do hrůzných romantických póz :)) My ho ale vůbec nepotřebovali, protože i náš průvodce byl výbornej fotograf. Haha.

      Samotná stavba: co k tomu dodat, člověk by to asi měl jednou v životě vidět na vlastní oči. Je to opravdu dechberoucí stavba, která je doladěná do nejmenšího detailu. No, taky se stavěla 22 let. Honza říkal, že mi taky takovou hrobku postaví, až dost vydělá. Jeho výklad i videa můžete vidět ve stories na IG (@ohmychefcz). Pak jsme se ještě byli podívat v jednom workshopu, kde zasazují drahé kameny do mramoru a dělají z nich úplně neskutečný věci. Taky ale neskutečně drahý, takže jsme si ke smutku pana majitele nic nekoupili.

      Co jsme ušetřili na mramoru, utratili jsme za nocleh: spíme dneska v Radisson Blu Agra. Po tý hrůze v Dillí jsme se museli rozmazlit a je to tady boží! V obří posteli koukáme na Hobita a těšíme se na zítřek. Přejíždíme do Jaipuru, kde snad zase něco dobrýho ochutnáme!