Můj báječný život s šéfkuchařem: Vařečku do každé rodiny!

      Už delší dobu zjišťuji, že na našem blogu tak trochu chybí nějaký ten osobní či lifestylový rozměr. No jo, ale co s tím? Relativně zdravě sice jím, ale nedržím žádnou cool dietu, na focení ve spodním prádle s činkama už si připadám trochu stará (navíc doma činky nemáme a mít nebudem) a jóga mi zatím moc nejde: spíš než jako ladná labuť, vypadám jako ještěr v křeči. Smoothíčko jsem dělala jenom jednou a v kavárnách s plesnivejma zdma se mi blbě dejchá.

      Všechny výše zmíněné oblasti jsem tedy zavrhla. V tu chvíli mě ale napadlo něco geniálního: proč se nerealizovat v mezilidských vztazích? Radit umím přece skvěle 😀 O vztazích toho sice moc nevím a obvykle mám problém vydržet i sama se sebou (Honzu podezírám, že se mnou vydrží jenom proto, že není skoro nikdy doma), ale co už. Na druhou stranu už mám skoro tři roky kluka, což – jak jistě uznáte – mě kvalifikuje do role vztahového experta. Uznávám, že mě ještě teda nepožádal o ruku, ale jsem optimistická: dávám tomu nanejvýš deset, patnáct let.

      Každopádně pokud ještě hledáte a nevíte, v jakých vodách lovit, mám pro vás tip. Najděte si kuchaře! Soužití s kuchtíkem má totiž tolik výhod, že se budete chytat za hlavu, že vás to nenapadlo už dávno. No dobře, jsou tam teda i nějaký ty negativa a životní nejistoty, ale nenechte se odradit. A jak tedy takové soužití vypadá?

      Jídlo je středobodem vesmíru. Tečka.

      Už jste asi někde slyšeli, že kuchařina není práce, ale životní styl. Obecně nemám tydlety povznesený věty moc ráda, ovšem v tomto případě to platí. I když možná je to spíš diagnóza.  Zapálený kuchař totiž myslí neustále na jídlo, a to i ve spaní. Nenechte se odradit, pokud bude v noci vykřikovat “servis, kurva, servis!” nebo třeba “dvakrát medium rare, jednou medium!”. Dovolenou vybírá podle místního gastra, na výlet ho přemluvíte jenom když v destinaci bude zajímavá restaurace. Hrady a zámky padají v úvahu pouze v případě, že je součástí okruhu kuchyně.

      Doma moc není, takže máte spoustu času pro sebe. Hurá (?)

      Šichty kuchaře jsou šílený. Počítejte s tím, že budete po večerech sama doma. Pokud děláte od pondělka do pátku, skoro nikdy se neuvidíte. Společné Vánoce jsou jevem ojedinělým, a to platí i o všech ostatních svátcích. Na druhou stranu je tu velký prostor pro seberealizaci: můžete se naučit nový jazyk, podívat se na všechny díly nekonečného seriálu Ulice, přečíst nějakou epopej od Vondrušky. Další možnost je pít hodně vína, což v mnoha případech není na škodu: když se kuchtík vrátí domů, budete alespoň v dobrém rozmaru.

      S kupováním bytu nebo domu si nemusíte lámat hlavu.

      Velká výhoda pro všechny, co přehnaně myslí na budoucnost. Víte, jak se všude píše, že si nemáte brát nezodpovědné půjčky na Vánoce nebo na dovolenou? Jestliže máte doma kuchaře, všechny starosti tohoto typu odpadaj. Nepůjčej mu totiž ani na mikrovlnku, natož na byt. V nájmu je taky dobře, že jo!

      Voní jako řízek (smažák, krevety, foie gras).

      Co k tomu dodat. Každá by přece chtěla chlapa, co voní jako řízek. Řízek je totiž nejlepší český afrodiziakum.

      Vaří doma, na dovolené i na návštěvě u příbuznejch. Nebo vůbec.

      Teď pozor, tenhle bod je dost důležitý a při výběru partnera byste ho neměly zanedbat. Spousta kuchařů doma s láskou vaří a můžete se tak těšit na opulentní hody, o kterých se vám nesnilo. Dost možná na vás bude zkoušet nový kreace. Nebojte se mu říct svůj názor (když je pozitivní). Je tu ovšem jistá skupina kuchařů, která doma do ruky pánvičku nevezme. Těm se chcete vyhnout, protože jakej by to pak mělo smysl. Při samém vaření byste pak neměly čas na tu seberealizaci.

      Sežene všecko, co chcete sníst.

      Sežene, né sežere! I když často platí obojí. Kuchař má svý zdroje a sežene všechno, na co si vzpomenete, ať už jsou to ústřice z Francie, exotický ovoce, co přeletělo půl zeměkoule, jehněčí od Lukáše Hejlíka, no prostě cokoliv! Navíc to samozřejmě skvěle uvaří.

      Má hnusný auto, ale hezkou kuchyň.

      Život je otázkou priorit a ty jsou v případě kuchtíka jasné. Obvykle vlastní nějaký starší vůz plný bordelu, se kterým párkrát týdně projede trasu práce – Makro a zpět. Do kuchyně se ale investovat nebojí: hypotéka ho netíží, takže může utrácet. Doma by s klidem zvládnul uvařit menu pro 20 lidí za použití nejmodernějších kulinářských technologií. Vlastní sous-vide, termáč, Kitchen aid a nože za desítky tisíc. Jeho nejoblíbenejší písnička je znělka termomixu.

      V pracovním je strašně sexy!

      Chlapům to v uniformách všeobecně sluší, což platí samozřejmě i pro rondony. Je dobré si předem zjistit, jestli tomu vašemu v práci perou, protože doma ty smradlavý věci prát nechcete (řízek je sice řízek, ale odsud posud). V civilu se obvykle cítí nejistě a mnohdy kombinuje nekombinovatelné (stejně jako v jídle).

      Každá návštěva restaurace s ním je zážitek.

      Správný šéfkuchař rád jí venku. Inspirace je prostě důležitá, takže se za jídlo nebojí utrácet a klidně stráví pár hodin v autě, aby si užil v nějaký michelince. Skvělé jídlo ocení a bude o něm mluvit ještě týdny. Když mu ale nechutná, je zle: v lepším případě podotkne, že on by to uvařil líp nebo jinak, v horším případě prohlásí, že to za ty prachy nestálo, začne frfňat a nebude s ním dost dlouho rozumná řeč. Uplatit ho můžete řízkem.

      Neumíš krájet cibuli? Tak se to naučíš.

      Každý chlap se rád podělí o nějakou tu svou životní moudrost a u kuchaře to platí dvojnásob. Pokud držíte nůž jako prase tužku, neumíte vykostit kuře nebo vyfiletovat rybu, rád vás to naučí. A víte co? Tohleto společný vaření stojí za všechny zmíněný útrapy 🙂