Gastrotrip: jak jsme jedli Budapešť

      Vyjet někam na výlet, když máte doma kuchaře, je mnohem jednodušší plánovat než zrealizovat. Ale občas se zadaří a všechno se to samozřejmě točí kolem jídla. A to bychom to nebyli my, abychom vám nesepsali pár tipů, kde jí(s)t a nejí(s)t.

      O Budapešti se poslední dobou mluví jako o městě, kde se gastronomie náramně zvedla a někteří dokonce říkají, že předběhla i Prahu. Určitě tomu tak je v počtu michelinských hvězd, které tu drží celkem 4 restaurace. Přestože jsme v jedné z nich dělali rezervaci, 14 dní nereagovali a po opakovaném urgování nám napsali, že nemají místo. To naštve, ale co se dá dělat. Nebojte se, poradili jsme si i tak 🙂

      Bistro Déryné – tak trochu nepochopitelný Bib

      Protože o michelina jsme přišli, vydali jsme se do bistra Déryné, které funguje od roku 1914. Podle toho ostatně vypadá i interiér, ten na vás opravdu dýchne dobovou atmosféru. Je to prostě krásná hospoda! Těšili jsme se na typické francouzské pokrmy v perfektním provedení, když mají toho Biba, že. Nicméně to bohužel vypadá, že od roku 1914 se nezměnil ani jídelní lístek. Consommé – slaboučký vývar s jedním kusem mrkve, hovězí líčka na víně – téměř nepoživatelná hmota vytvarovaná do čtvercového tvaru (protože když je to geometrický, tak vám bude víc chutnat?). Tak takhle asi ne.

      Pilot Cafe – zastávka na báječnou kávu

      Po procházce boulevardem Andrássy jsme se prostě museli zastavit na kafe. Podle mapy jsme totiž usoudili, že vzdálenosti mezi jednotlivými památkami nejsou tak dlouhé, jak by se mohly zdát (což byla chyba) a najednou jsme se ocitli na půl cesty úplně ucouraní. Strasti cestovatele! Naštěstí jsme narazili na tuhle příjemnou kavárnu, kde si můžete užít luxusní kávičku – žádné piccolo ani velký presso tady nenajdete. Podle webovek má Pilot ještě jednu pobočku v centru – takže pokud jste tak trochu coffee nazi nebo si jenom potrpíte na kvalitní kávu, určitě se tu zastavte.

      Menza – kde obědvá celá Budapešť

      Menza není žádná hnusná jídelna, jak napovídá název, právě naopak. Skoro to vypadá, že se tu přes obědy vystřídá půlka Budapešti. Interiér je moderní, i když tu najdeme prvky retra, zřejmě v návaznosti na jméno restaurace. Menu vás určitě nezklame, z polední nabídky nebo stálého lístku si určitě vyberete. Najdete tu převážně jednoduchá, výborně dochucená jídla za celkem rozumné ceny. Mají tu také skvělé domácí limonády. Doporučujeme!

      NOBU

      Z celého výletu jsme se nejvíc těšili do NOBU. Bodejť by ne! Tahle restaurace v hotelu Kempinski patří do řetězce šéfkuchaře Nobu Matsuhisa a některé signature dishes se staly ikonami asijské fusion. O NOBU mi nadšeně vyprávěl Jirka Štift, který se podíval do londýnské pobočky. Dali jsme si degustační menu, kde bych vyzdvihla hlavně sushi a sashimi – pokud hledáte pouze to, určitě vás NOBU nezklame. Zbytek byl ale slabý, chutě se místy až tloukly, pokrmům chyběl balanc a většina z nich byla extrémně kyselá nebo naopak extrémně sladká. Co k tomu dodat. Snad jen to, že jsme žal po návratu do pronajatého bytečku zahnali pár pivy a brambůrky.

      Halkakas – tak trochu rybí punk

      Halkakas nám doporučil kamarád a tenhle tip určitě musíme poslat dál. Jde o malé rybí bistro, kde sice jedou trochu na punk, takže vám třeba v osm večer řeknou, že došlo kafe, ale jídlo je tu super, a o to přece jde. Dali jsme si předkrmový talíř, který obsahoval kapří hranolky, dva druhy rybích pomazánek a uzeného pstroužka (I think). Naprosto boží! Z hlavních jídel si dejte třeba rybí kebab, ten byl vynikající. Halkakas je pro nás rozhodně číslo jedna v poměru cena/výkon.

      Centrální trh a langoše

      Místní trh je místo ohromujících rozměrů, kde si můžete koupit maďarské klasiky jako jsou klobásy, uzená paprika, česnek, další paprika a ještě víc papriky. Jinak tu mají i foie gras, která se v Maďarsku hojně produkují a hlavně langoše – rušný stánek snad s 20 druhy langošů najdete v patře. Já osobně s langošem nemám moc dobrou zkušenost, protože je mi z něj vždycky blbě, ale jako pravý dobrodruh jsem si jeden dala. Už po deseti minutách jsem věděla, že to byla chyba, langoš se v mých útrobách proměnil v obří chobotnici, která se za každou cenu chtěla dostat ven. Musela jsem si jít na dvě hodinky lehnout. Ale pokud si v těchto mastných plackách libujete, určitě si tu vyberete. Mají tu dokonce i langoše nasladko (FAKT).

      Tak to jsou naše gastrotipy z Budapešti, snad se vám některý bude hodit. A jaký podnik jste si v maďarské metropoli oblíbili vy? Budeme rádi za každé doporučení.